Drsňáci hledali se Čtyřlístkem ukradený vynález
Předpověď zněla jasně – parno parno a zase parno. Na třetím turnuse táborů pořádaných Pionýrem Paskov se Drsňáci opravdu pekli. V pátek 31. července se vydalo 70 táborníků do Vítkova-Podhradí, aby spolu strávili patnáct dní v krásné přírodě v okolí řeky Moravice.
Prvních pár dní se seznamovali nejen s okolím, ale také s celotáborovou hrou a jejím systémem. Ten byl v letošním roce nastaven tak, že nikdo do poslední chvíle nevěděl, jak si v celotáborovce stojí. Děti v úvodu tábora zjistili, že se pokazil stroj času a ony se dostanou každý den do jiné doby – události – kterou musí do následujícího poledne uhodnout. K uhádnutí jim sloužily indicie, které získávali za umístění v hrách. Každý den jim k uhádnutí pomáhal také tématem i upravený komiks z Čtyřlístku. Když děti uhádli den, dostali další nápovědy k uhádnutí, do které doby se mají dostat. Po uplynulém dni byl vyvěšen popis události z komiksu a děti se tak během celého tábora také vzdělávali a objevovali významné historické události.
První den byl takový zkušební, kdy si děti vyzkoušeli, jaké to je být uprchlíkem a překonávali „Drsný závod“. Poté jsme se v čase přesunuli do roku 1998 – japonského Nagana a vítězství českého týmu v olympijském turnaji v hokeji. Den nato si děti vyzkoušeli, jaké to je být bez ruky, nohy, zraku či kombinace postižení ve hře „malomocní“, kdy šlo především o stmelení kolektivu a týmovou spolupráci (tento den šlo o výbuch 4. reaktoru jaderné elektrárny v Černobylu). Po jaderné katastrofě nastala v táboře doba kamenná. O den později byly děti vzbuzeny netradičně – sirénou a evakuací tábora (povodně na Moravě v roce 1997). V rámci dne Spartakiády se děti v rámci oddílů učili písničku s tanečkem hodnocený odbornou porotou. Mezi další téma patřil festival Woodstok, který byl jedním z nejtěžších. Oddíly se vydali na tra malého okruhu, kde překonávali sami sebe (děti si myslely, že jí „chilli“ papričky či ze „psí“ konzervy, plazily se po terénu apod.). V rámci dnů jsme se podívali i do New Yorku, 11. září, objevovali jsme život na Marsu či přistávali jako první na Měsíci.
Vrcholem tábora byl karneval s poutí a diskotékou, kdy byl zprovozněn i stroj času a děti se tak dostali z druhé světové války – z Hirošimy a Nagasaki. Sic se nepodařilo ovlivnit výbuch atomové bomby, nebo historii nelze změnit, ale budoucnost ovlivnit lze – a tak jsme se přesunuli zpátky do současnosti.
Během 15 dní nechyběl táborák a ani celodenní výlet, který po delší době vedl do Hradce nad Moravicí. V horných dnech, které sužovaly nejen drsňáky, ale celou republiku, byla 15km trasa jedním směrem náročná, proto jsme si vymohli a nazpátek se svezli do Podhradí autobusem. Poté celé osazenstvo tábora naskákalo do Moravice, aby se ochladilo. Je již zvykem, že děti v noci drží hlídky, mají službu za kuchyní a spí v Týpí – letos ve fungl novém. Letošní rok se vydařil – nebylo žádného vážného zranění, vedra se v lesích, u řeky snášela mnohem lépe než ve městech. Jen všechny trápily hejna vos – kdy nebylo prakticky člověka, který by neměl na konci tábora píchanec.
Je nutné na tomto místě poděkovat celému osazenstvu tábora, které se ve svém volném čase věnuje dětem a tomu, aby tábor mohl být uskutečněn – hlavnímu vedoucímu Danu „Kadylovi“ Kyrilákovi, programovým vedoucím Ondrovi „Pastovi“ Pastorkovi, Lukáši „Drsoňovi“ Valentovi, hospodářům Tomášům Matějným, zdravotnici Lence Marynčákové, údržbě tábora Václavovi „Vénovi“ Koloničnému, Marinu „Marynovi“ Marynčákovi“, kuchařce Ladě Kyrilákové i pomocným kuchařům Janě Pastorkové, Janě Svobodové a Romance Matějné. O děti se starali jako vedoucí oddílu Jan „Ogi“ Ogrocki, Krista Šircová, Simča Marynčáková a Aleš Doboš. Jako Instruktoři pomáhali Daniel Matějný, Martin Janík, Martina Tumlířová a Klára Grapová. Tento rok vypomáhali také pomocní instruktoři – rekruti z řad dětí pro zaučení se na další léta Patrik „Sysel“ Kozub, Jan Hlinka, Aneta Jurčková a Marek „Karatista“ Petroš.
Všechny děti se po sbalení svých věcí podíleli také na likvidaci tábora, kdy pomáhali s rozebíráním svých stanů od celt až po dřevěné podsady i s úklidem tábora. Táboroví dospělí a nejstarší děti nakládali pak dřevěné podsady na kamion a výrazně tak pomohli s bouráním tábora. Poté jsme jeli domů a v Paskově se dočkaly vytouženého deštíku.
Podle prvních reakcí se dětem na táboře moc líbilo a všichni se těší na další rok … tentokráte s novým hlavním vedoucím Janem „Ogim“ Ogrockým.
Krista Šircová
Vrcholem tábora byl karneval s poutí a diskotékou, kdy byl zprovozněn i stroj času a děti se tak dostali z druhé světové války – z Hirošimy a Nagasaki. Sic se nepodařilo ovlivnit výbuch atomové bomby, nebo historii nelze změnit, ale budoucnost ovlivnit lze – a tak jsme se přesunuli zpátky do současnosti.
Během 15 dní nechyběl táborák a ani celodenní výlet, který po delší době vedl do Hradce nad Moravicí. V horných dnech, které sužovaly nejen drsňáky, ale celou republiku, byla 15km trasa jedním směrem náročná, proto jsme si vymohli a nazpátek se svezli do Podhradí autobusem. Poté celé osazenstvo tábora naskákalo do Moravice, aby se ochladilo. Je již zvykem, že děti v noci drží hlídky, mají službu za kuchyní a spí v Týpí – letos ve fungl novém. Letošní rok se vydařil – nebylo žádného vážného zranění, vedra se v lesích, u řeky snášela mnohem lépe než ve městech. Jen všechny trápily hejna vos – kdy nebylo prakticky člověka, který by neměl na konci tábora píchanec.
Je nutné na tomto místě poděkovat celému osazenstvu tábora, které se ve svém volném čase věnuje dětem a tomu, aby tábor mohl být uskutečněn – hlavnímu vedoucímu Danu „Kadylovi“ Kyrilákovi, programovým vedoucím Ondrovi „Pastovi“ Pastorkovi, Lukáši „Drsoňovi“ Valentovi, hospodářům Tomášům Matějným, zdravotnici Lence Marynčákové, údržbě tábora Václavovi „Vénovi“ Koloničnému, Marinu „Marynovi“ Marynčákovi“, kuchařce Ladě Kyrilákové i pomocným kuchařům Janě Pastorkové, Janě Svobodové a Romance Matějné. O děti se starali jako vedoucí oddílu Jan „Ogi“ Ogrocki, Krista Šircová, Simča Marynčáková a Aleš Doboš. Jako Instruktoři pomáhali Daniel Matějný, Martin Janík, Martina Tumlířová a Klára Grapová. Tento rok vypomáhali také pomocní instruktoři – rekruti z řad dětí pro zaučení se na další léta Patrik „Sysel“ Kozub, Jan Hlinka, Aneta Jurčková a Marek „Karatista“ Petroš.
Všechny děti se po sbalení svých věcí podíleli také na likvidaci tábora, kdy pomáhali s rozebíráním svých stanů od celt až po dřevěné podsady i s úklidem tábora. Táboroví dospělí a nejstarší děti nakládali pak dřevěné podsady na kamion a výrazně tak pomohli s bouráním tábora. Poté jsme jeli domů a v Paskově se dočkaly vytouženého deštíku.
Podle prvních reakcí se dětem na táboře moc líbilo a všichni se těší na další rok … tentokráte s novým hlavním vedoucím Janem „Ogim“ Ogrockým.
Krista Šircová
