Jedovatý vzduch, nedostatek pitné vody, hromadění odpadu, globální oteplování. To jsou jen některé z problémů, kterými se letos zabývaly děti na letním táboře. Na čtrnáct dnů se ocitly v budoucnosti. V kůži vědců potýkajících se s nelehkou situací, kdy život na zemi je ohrožený a situace tak zoufalá, že vědcům nezbývá nic jiného, než sestavit stroj času, vrátit se do minulosti a podrobně prozkoumat příčiny blížící se katastrofy.
Vědecké centrum se nacházelo v Annině údolí ve Vítkově-Podhradí. Badatelé byli rozděleni do čtyř pracovních skupin, Flowfit1 , Asasáci, Einsteinovy děti a Banánové slupky. V těchto týmech děti pronikaly do problematiky jednotlivých nesnází. Musely se vypořádat se záplavami, epidemiemi, pomáhaly zvířatům s hledáním vhodných podmínek k životu, získávaly půdu a pěstovaly na ní potraviny, těžily suroviny, nebo se pokoušely vyrobit elektřinu v různých typech elektráren. Dokonce se na jeden den ocitly na přelidněném kousku planety, kde se musely potýkat jak s nedostatkem osobního prostoru, tak s nekonečnými frontami. Ve všech těchto i mnoha dalších nelehkých situacích se všem podařilo neztrácet hlavu a zachovat klid, a to dokonce i při vyřizování různých povolení, tváří v tvář pomalých a lhostejných úředníků. Když vědci dokončili sběr informací, zbývalo pokusit se nalézt řešení, aby mohli předat poselství dál a zajistit tak lidstvu šanci na přežití. A tak se učili vše, co by k záchraně planety mohlo pomoci. Hledali nové zdroje energie, stavěli vesnice, starali se o odpad, ale i o nakupování, zkrátka o vše co by mohli po návratu do roku 2016 použít. Nejúspěšnějším týmem celé záchranné mise byl tým Einsteinovy děti. Za svou práci tak získal největší finanční odměnu. Celá částka však padla za oběť bujarým oslavám na pouti pořádané k úspěšnému zakončení mise. Co však vědcům zůstalo, je dobrý pocit, že nalezli způsob jak katastrofu odvrátit a dali životu na Zemi šanci.
I přes závažnost celé situace bylo nezbytné, aby vědci neklesali na duchu a zachovali si dobrou náladu a tak každou volnou chvilku vyplňovali koupáním v řece Moravici, hraním her na hřišti, nebo odpočinkem pod stromy. Každý den byla pro odreagování od výzkumu připravená jiná činnost, kdy bylo možné vyrobit si masku podle vlastního obličeje, pomoct se stavbou vodního mlýnu, který pak zdobil pohled na řeku, zkusit si výrobu ručního papíru a mnoho dalších. Nechyběl ani celodenní výlet, tentokrát do Davidova mlýna, kde si starší vědci prošli lanovou dráhu a mladší se proměnili v golfisty na osmnáctijamkovém greenu. Ozvláštněním byla přednáška pracovníka Lesů ČR pana Ing. Jiřího Grody o místních lesích a zvířatech v nich. Od něj děti taky dostaly materiál na stavbu krmítek, která pak byla rozvěšena po okolí, nebo si je děti odvezly domů. Neodmyslitelnou součástí tábora je spaní v tee-pee, stezka odvahy, slavnostní táborový oheň, nebo zpívání s táborovou kapelou. O nic z toho nebyli naši badatelé ochuzeni a tak i když celá mise rozhodně nebyla žádná sranda, legrace si užili opravdu dost.
Letošní tábor se zkrátka vydařil. Je to zásluhou nejen celého týmu vedoucích, kteří se podíleli na přípravě a samotném chodu tábora, ale i skvělého kolektivu děti, který je již na Severních Mouchách zvykem. Poděkování patří také těm, kteří tábor podpořili finančně, materiálně či přiložením ruky k dílu. A teď už zbývá jen těšit se a přemýšlet, jaké dobrodružství na nás čeká příští rok.
Za Severní Mouchy Eliška Daňová
I přes závažnost celé situace bylo nezbytné, aby vědci neklesali na duchu a zachovali si dobrou náladu a tak každou volnou chvilku vyplňovali koupáním v řece Moravici, hraním her na hřišti, nebo odpočinkem pod stromy. Každý den byla pro odreagování od výzkumu připravená jiná činnost, kdy bylo možné vyrobit si masku podle vlastního obličeje, pomoct se stavbou vodního mlýnu, který pak zdobil pohled na řeku, zkusit si výrobu ručního papíru a mnoho dalších. Nechyběl ani celodenní výlet, tentokrát do Davidova mlýna, kde si starší vědci prošli lanovou dráhu a mladší se proměnili v golfisty na osmnáctijamkovém greenu. Ozvláštněním byla přednáška pracovníka Lesů ČR pana Ing. Jiřího Grody o místních lesích a zvířatech v nich. Od něj děti taky dostaly materiál na stavbu krmítek, která pak byla rozvěšena po okolí, nebo si je děti odvezly domů. Neodmyslitelnou součástí tábora je spaní v tee-pee, stezka odvahy, slavnostní táborový oheň, nebo zpívání s táborovou kapelou. O nic z toho nebyli naši badatelé ochuzeni a tak i když celá mise rozhodně nebyla žádná sranda, legrace si užili opravdu dost.
Letošní tábor se zkrátka vydařil. Je to zásluhou nejen celého týmu vedoucích, kteří se podíleli na přípravě a samotném chodu tábora, ale i skvělého kolektivu děti, který je již na Severních Mouchách zvykem. Poděkování patří také těm, kteří tábor podpořili finančně, materiálně či přiložením ruky k dílu. A teď už zbývá jen těšit se a přemýšlet, jaké dobrodružství na nás čeká příští rok.
Za Severní Mouchy Eliška Daňová
